

Rozhovor s...
Marek Tomčík-předseda klubu KNH Litvínov
Na úvod bych poprosil v kostce zhodnotit uplynulou sezónu ať už co se týče mužů a mládeže?
Loňská sezóna byla z mého pohledu spíše standardní. Jsem spokojen s umístěním Áčka, i když to mohlo být i o jedno až dvě místa lepší. Zklamáním pro mne byl přístup našeho družstva a konečné umístění v oblastním přeboru dorostu. Jednoznačný neúspěch je v podobě nedokončené soutěže v kategorii starších žáků. Naopak příjemným překvapením je start a působení v oblastním přeboru mužů našeho béčka. Ukázalo se, že je to krok dobrým směrem a věřím, že se to i v nadcházející sezóně potvrdí. Nemůžu zapomenout také na individuální úspěch, kdy Péta Kratochvíl se stal nejlepším střelcem druhé ligy. Měl dobrou sezónu a byl tahounem celého týmu. Tímto mu gratuluji a zároveň děkuji.
Jak ty osobně, když si odmyslíš pozici předsedy klubu, si z loňskými výsledky spokojen?
Já jsem nespokojen, ale to asi patří k mé osobě. Pořád mi chybí více zapálených lidí, většina lidí je stále s něčím nespokojena, ale nikdo nechce nic udělat navíc. Jsem nadále a dlouhodobě nespokojen s přístupem hráčů v áčku. Ale pokud to vezmu z druhé pozitivní strany, tak v loňském roce začalo nebo se vrátilo k házené víc členů než skončilo. Myslím tím návraty do béčka a činnost malých holčiček.
Před startem loňské sezóny, když jsme spolu v rozhovoru probírali stav mládeže v našem klubu, sliboval jsi v případě nezapojeni hráčů do tréninkového procesu mládeže radikální řez. K radikálnímu řezu nedošlo, tudíž je logická otázka: Onen radikální řez nebyl potřeba a nebo jsi k němu nenašel odvahu?
Změnu, v podobě o které mluvíš, jsem sliboval na konec letošního roku. Přesto se něco posunulo, změnilo k lepšímu. Již zmiňované žačky začal vést Radek Gajarský, celkem zdatně mu pomáhal Jirka Smola, který je připraven v případě náboru žáků společně trénovat s Honzou Viktorou toto družstvo. Pepu Dvořáka jsem nenechal dlouho odpočívat a po ukončení aktivní kariéry ho oslovil, aby se podílel na trénování mužů. Dál chci k trénování dětí přivést i další, rád bych oslovil kluky z řad bývalých dorostenců, aby pomohli při výchově mládeže. Nejbližším úkolem v této oblasti je zajistit k Radkovi druhého trenéra pro mladší žačky.
Někteří mohou namítnout, že se nedá hrát za A mužstvo a zároveň trénovat mládež, neboť některé termíny zápasu a mládežnických turnajů mezi sebou kolidují, co by jsi vzkázal těm co argumentují touto námitkou ?
To není námitka, ale výmluva. Nyní v podzimní části je ve stejný termín s ligou pouze jeden turnaj žaček, kdy holky hrajou v Litvínově svůj turnaj a áčko odjíždí na dvoukolo, a pokud by se tento turnaj dobře nalosoval, tak by Radek, kdyby hrál za áčko, v pohodě stihl všechna utkání svých svěřenkyň. Žákovské turnaje se hrají pouze v sobotu, takže nemusí mít nikdo obavu, že by musel přestat aktivně hrát kvůli trénování. Jen takový příklad z nedalekého Mostu, snad mimo Vaška Kočího všichni trenéři mládeže jsou aktivní hráči. Tak to asi jde.
Pokud se podíváme na změny, které se v našem klubu udaly, tak nad všemi vyčnívá letní změna trenéra u A mužů, proč k této změně došlo?
Ke změně trenérů u mužů došlo po dohodě nejužšího vedení klubu. Nehledej zatím nic zvláštního, Roman v této pozici byl víc než 4 roky a myslím, že postupně u něj docházelo k opotřebení a ztrátě motivace. Byl rozhodně obětavý cokoliv zařídit, lepit sestavu jak se dalo a prakticky nevynechal žádný zápas. Přesto se na můj vkus u druholigové týmu trénovalo velmi málo a jeho účast na trénincích je snad jediné co bych mu mohl vyčíst. To, že se netrénovalo rozhodně není vina Romana, ale jednotlivých hráčů, protože účast a morálka byla opravdu hrozná. Ještě jednou Romanovi děkuji za jeho práci a jsem přesvědčen, že bude nadále pracovat pro náš klub. Mám určitou představu o spolupráci, ale to si nechám nejprve pro něj.
Trenérem se stal Josef Dvořák a Ty, proč padla volba zrovna na tyto dvě osoby ?
Pepa již dlouho avizoval, že bude muset ukončit aktivní kariéru a přišlo mi logické a správné ho oslovit. Dohodli jsme se, že to budeme dělat spolu, protože Pepa bude zejména na podzim řešit především své zdravotní problémy. Když jsme se bavili s Petrem Hojerem o změně trenérů, tak nás moc jmen opravdu nenapadalo. Prakticky jsme se bavili o třech kandidátech, mohu prozradit, že tím třetím byl Honza Viktora. I na jeho názor jsem se samozřejmě ptal. Nakonec jsme zvolili pro tuto sezónu variantu Dvořák - Tomčík. Chtěli jsme, aby Honza byl letos u malých žáků, pokud se nám je podaří dát dohromady. Honza je skvělý trenér mládeže, což potvrdil i obrovským výkonnostním růstem dorostu v poslední sezóně.
Zajímavě je zvolený i model přípravy na nadcházející sezónu, můžeš nám blíže osvětlit v čem bude hlavni změna oproti minulym zvyklostem ?
Hlavní a možná jediná změna bude, že se bude trénovat. Ale znovu říkám, že to nezáleží na mne a Pepovi, ale na hráčích. Změna bude také v tom, že na trénincích, alespoň před sezónou a v zimně nebudou rozdíly mezi týmy mužů A a B. Příprava bude společná a všichni budou mít možnost hrát o sestavu v prvním mužstvu a osobně věřím, že se to jednomu až třem hráčů už na podzim povede. Nebude existovat žádná hranice mezi Áčkem a Béčkem, pouze výkon a účast na trénincích a samozřejmě některé soutěžní regule, jako spadnutí na soupisku a že hráči s hostováním ve vyšší soutěži nemohou hrát za hostující celek nižší soutěž. Jinak pro mne má větší váhu chuť, zapálenost, aktivita a účast na trénincích jednotlivých kluků. Novým prvkem je minikemp, říkejme tomu spíše tréninkový víkend. Uvidíme jak se letos osvědčí, už teď vím, že pokud ho budeme chtít zopakovat, vyhlásíme jeho termín už někdy v květnu, protože největším problémem letní přípravy jsou naše dovolené.
Je už tak tradicí v našem klubu, že zimní a letní příprava probíhá pořád stejně a to tak, že se moc netrénuje a účast na trénincích není valná, co dva noví trenéři plánují, aby se toto změnilo?
Pokud se nezmění přístup hráčů, tak se ani nezmění příprava. Co Ti můžu slíbit, že se určitě změní přístup trenérů. Už teď přemýšlím o zimní přípravě, ale i o příští letní, kterou možná povede už někdo jiný, ale chci alespoň nastavit nějaký trend. Účast na tréninku je pro každého dobrovolná, ale kdo nechce chodit na tréninky, zřejmě nechce ani hrát a s těmito hráči se rád rozloučím.
Co se týče sestavy, jsou známy nějaké změny oproti loňské sezóně?
O žádné velké změny se jednat nebude. Chtěl bych, aby do áčka postupně nakukovalo více mladých kluků. Sestava není uzavřena ani starší hráče, kteří prokáží výkonnost a chuť hrát za áčko. Původně jsem myslel, že se do přípravy zapojí i Radek Gajarský, ten však má rozjednáno hostování v Mostě. Do sestavy se po zranění vrátí Roman Dub, v přípravě budou mít možnost se prosadit i hráči loňského béčka (jako Jirka Hříbal, Zdeněk Jarolím a Pepa Tichý) a kluci z dorostu. Důležitou zprávou je pro mne pokračování v aktivní kariéře Jirky Bilohuščína, i když jej budeme muset nahradit na postu beka hned v úvodu sezóny kvůli karetnímu trestu někým jiným.
V jaké fázi jsou jednání o Radkovu odchodu? Bude se náš klub snažit přimět Radka Gajarského k působení v našem klubu?
Radek působí nadále v našem klubu jako trenér holek a podle jeho slov, je tato činnost pro něj prioritní. Minulý týden mi po telefonu potvrdil zájem hostovat v Mostě, ale zatím mne nikdo z Mostu nekontaktoval. Důvodem proč se takto rozhodl, je podle jeho slov fakt, že chce zkusit ještě jednu sezónu aktivně hrát a bez pravidelného trénování to v jeho věku nejde. Pravidelné tréninky se mu u nás nedostávaly, tak se rozhodl pro odchod. Je to jeho rozhodnutí.
Jak složité bylo jednáni o pokračováni kariéry Jirky Bilohuščína ?
Jirka byl možná podobně znechucen jako Radek, ale nechtěl to řešit stejně, proto uvažoval o konci kariéry. To, že pokračuje není moje zásluha, ale jeho svobodné rozhodnutí. I když o určitých podmínkách jsme se bavili. Především chce nějakou změnu, hlavně v trénování. Jsem upřímně rád, že to tak dopadlo a pokud i ostatní chtějí, aby Jirka pokračoval, tak ať chodí pravidelně na tréninky a Jirka bude spokojen. Já také.
U tebe osobně se zastavím,v loňské sezóně jsi počítal, že budeš nastupovat pouze v béčku a docela ses na to těšil, ale posléze jsi byl povolán zpět do áčka. Jak v té letošní sezóně? Uvidíme tě ještě na hřišti a nebo se budeš plně věnovat trenérskému řemeslu?
To je dobrá otázka, rozhodně mou ambicí vloni nebylo hrát za áčko a ve třetím kole jsem spadl na soupisku. To se prostě stává. Této otázce se musím vyhnout. Chci se více věnovat trénování a když bude potřeba, tak hrát s béčkem, ale to je jen plán … . V každém případě pokud bych musel nastupovat pravidelně i v áčku, museli bychom udělat změnu i na trenérském postu. Na to opravdu nemám, trénovat sám sebe, asi bych s sebou nevyšel
Mám tomu rozumět tak, že pokud nastane situace jako v loňské sezóně, kdy vzhledem ke známým okolnostem jsi byl nucen hrát za áčko, tak abdikuješ na trenérskou práci? Bude poté trénovat pouze J.Dvořák sám, nebo k němu budeš hledat jiného kolegu, s ohledem na tvé prohlášení, že Pepa bude řešit na podzim především své zdravotní potíže? Nebo automaticky po tvém případném odstoupení nastoupí třetí z kandidátů J.Viktora?
Varianty, které mohou nastat jsou obsaženy v Tvé otázce. Přiznám, že ani na jednu z nich jsem zatím nemyslel. Pokud budu muset nastoupit k nějakému utkání, tak se to dá přežít, ale když se z toho stane pravidlo jako v závěru minulé sezóny, museli bychom to řešit.
Jaké jsou cíle předsedy klubu a zároveň trenéra, pokud jsou odlišné prosím cíl za každou funkci zvlášť ?
Ty cíle jsou odlišné. Jako trenér bych chtěl dovést áčko k co nejlepšímu umístění ve druhé lize a chtěl bych i zopakovat třetí místo béčka v oblastním přeboru. Jako předsedovi klubu mi stačí záchrana ve druhé lize a odehrání celé soutěže mužů v oblastním přeboru a chci, aby se do sestavy prvního týmu probojovalo co nejvíce mladých hráčů. Budu také bedlivě sledovat naše holčičky v jejich první sezóně a sním o přeboru ČR v této kategorii, třeba za 2 roky. Jako předseda mám také spousty pracovních úkolů a cílů. Zorganizovat nábor žáků, udělat galerii historie klubu do chodby před šatny, vymyslet důstojnou akci pro zakončení roku oslav 60.výročí založení klubu a dalších asi 30 úkolů. Mám akorát trochu rozpolcenost jaké vlastně cíle bych chtěl dosáhnout. Přeci jenom trenér jde za výsledkem i za cenu toho, že bude hrát soutěž jen s omezeným počtem hráčů a jen s těmi "nejlepšími". Předsedovi jde víc o chod klubu, počtu družstev v soutěžích, počtu dětí, rozpočet klubu a další.
Zajímalo by mě, jestli máš nějaký speciální recept jak překonat tuto schizofrenii mezi cíli trenéra a předsedy klubu ? Nebo jaký cíl tě více uspokojí, cíl trenéra a nebo cíl předsedy ?
Recept nemám, ale podobné stavy zažívám od samého začátku mého předsedování. Ani kombinace aktivního hraní a vedení klubu není jednoduchá a ideální. Dříve jsem to neřešil, spíše jsem se soustředil na hraní. Teď už cítím větší odpovědnost za chod klubu a další funkce a pozice v klubu v sobě potlačuji. Ale při zápasech a trénincích budu 100% v kůži trenéra. Jednou bych chtěl být pouze aktivním předsedou a konečně si splnit svá přání a vize, a to vybudovat z našeho klubu skutečně špičkově fungující sportovní klub sbírající jeden úspěch za druhým a to především v mládeži. Ale mohu Tě uklidnit, předseda i trenér mají pro druhou ligu jeden stejný cíl, udržet se v ní J.
Do nové sezóny vstupují také mladší žačky, což je jisté výborný počin, zkus nám nějak představit tento nový celek v řadách KNH Litvínov?
Já doufám, že budeme mít prostor na našich stránkách představit náš nejmladší tým a že budeme mít také důvod co nejčastěji o nich psát. Těším se na jejich první zápas, turnaj, prohru a doufám že brzy i výhru. Chtěl bych, abychom tuto atmosféru zažili i u malých kluků a věřím, že na jaře vstoupí do soutěží i chlapecké družstvo. Trenérem malých holčiček je Radek, dělá to dobře a myslím, že jeho cílevědomost a vůle vítězit povede k úspěchu. Hledám k němu parťáka, tak třeba po přečtení tohoto rozhovoru se někdo najde.







