Rozhovor s...

Černo-žlutý podzim, aneb jak to vidím já …

Pohled předsedy klubu, bývalého hráče, otce hráček týmů žaček a fanouška našeho klubu se nemusí vždy nutně lišit. Podzim v sezóně 2008/2009 je toho pravým příkladem. A-tým složený skoro z veteránů působí celkem přesvědčivě ve druhé lize a nebýt zaváhání při posledním dvoukole, dalo by se mluvit až o překvapení. Seskupení starších žaček okolo trenérů otce a syna Viktorů začalo konečně bodovat a pokud využijí holky zimní pauzy k poctivé přípravě, bude pro ně jaro ještě radostnější. No a naše nejmenší reprezentantky kráčí bez zaváhání za svým snem v podobě účasti na finálovém turnaji Mistrovství ČR, pro které se dokonce náš klub pokouší získat pořadatelství. Nezapsali jsme si ale pouze výhry a prohry. Po dlouhé době se nám podařilo rozjet činnost malých kluků, kteří teprve "okusují" házenou prvními krůčky po našem hřišti. Díky Hujovi, který své nervy, čas i náladu věnuje novým nadějím, mají kluci možnost navázat na úspěšné generace mužské házené v Litvínově.

Áčko zažilo opravdu skvělý podzim, ale při vyrovnanosti druhé ligy, jak již bývá v posledních letech tradicí, je potřeba se stále ohlížet dozadu než na čelo tabulky. V každém případě fantastických 11 bodů není dílem náhody, ale dobrého a týmového výkonu, na kterém se i podepsal fakt v podobě návratu Jirky Bilohuščína do obraných řad a famózní formy Honzy Viktory. Na jaře se pak musíme zaměřit na duely se soupeři ze sousedních pater tabulky, oplatit porážku Bakovu, Rožmitálu a potvrdit výhry s Osekem a Žatcem. To bude k záchraně pravděpodobně stačit a jakýkoliv jiný bod bude bonusem navíc.

Starší žačky, častěji nazývané starší ženy, nasbíraly také 11 bodů, nutno podotknout, že většinu ze zápasů s Mostem. Více než s body mohou být trenéři spokojeni s předváděnou hrou, která se postupně zlepšuje. Většina holek se ustálila již na svých postech a do kádru dobře zapadají i mladší žačky, které posílily tým před sezonou nebo jej průběžně doplňují

Opravdové "super stars" našeho klubu se rodí v týmu mladších žaček kolem Radka a Martina. Krásný pohled je na průběžnou tabulku oblastního přeboru této kategorie, 40 bodů a impozantní skóre 226:51. Po loňské účasti a 3.místu na Poháru ČR ve Vracově věřím v další vrchol a úspěch našeho klubu. Držím palce.

No a co bych si od jara 2009 přál? Aspoň 26 bodů na kontě starších žaček, vítězný doutník v kabině A-mužů při oslavě udržení a společnou fotku s malými holkami a medailí na krku při Mistrovství pořádaném v Litvínově :. No a ještě jedno přání mám, aby nás to všechny hlavně bavilo.

Jiří Bilohuščín ukončil kariéru!!!

Aktivní házenkářskou kariéru ukončil Jiří Bilohuščín.Jirka patřil mezi největší postavy novodobých dějin litvínovského klubu.V tomto článku naleznete nejen přepis velkého rozhovoru s Bidlem,kde vysvětluje důvody svého konce,ale i video,které ve fotografiích mapuje kariéru Jirky Bilohuščína.Video vytvořil Jan Viktora ml.tímto mu velmi děkujeme.Hudbu k videu složil Jaroslav Uhlíř ve spolupráci se Zdeňkem Svěrákem a nakonec nám zahraje i Visací Zámek.Fotografie byli vyšťourány ve všech dostupných archivech.U videa doporučuji vydržet až do konce,neboť na konci videa přijde Jirkovi poblahopřát populární herec Marek Eben,co by "váleček" ze seriálu Tři Kamarádi :-))))

Jiří Bilohuščín

Bidlo,připadla mi čest udělat s tebou poslední házenkářský rozhovor.Tvoje rozhodnutí ukončit kariéru si nám oznámil v kabině v Chomutově po posledním utkání krajského přeboru.Takže první otázka nemůže být jiná:Změnilo se něco na tvém rozhodnutí od té doby?

Nezměnilo!

Stále tedy platí:Konec házenkářské kariéry?

Aktivní ano!

Ptám se hlavně proto,že nikde si neuvedl důvod,nebo tedy aspoň já jsem ho nezaznamenal a i ostatní spoluhráči se vyptávali.Mohl by si tedy osvětlit,ten důvod který tě k tomu kroku vedl?

Jedna etapa prakticky končí.Myslím si,že o to není už ani jakoby zájem ze strany všech ostatních,je na to čím dál tím míň času a něco dělat jen na polovic mě neba.

Takže tě ani nenakazila euforie z postupu do druhé ligy,novej trenér,nový spoluhráči?

Bez toho přídavného jména nový bych se vším souhlasil(smích),ale nenakazili.

Jak dlouho v tobě tohle rozhodnutí zrálo,bylo to ze dne na den,nebo to byl delší čas?

Já už jsem chtěl skončit vloni,ale Zděňka mě přemluvila k tomu abych ještě hrál.Takže je to jen důsledek toho rozhodnutí z loňska.

Ptám se hlavně proto,že mi není moc jasný proč si tedy bojoval s Litvínovem o postup do druhý ligy,který jsme nakonec vybojovali,když pak na začátku sezony,tedy vlastně na konci té minulé,oznámíš konec

Tak já jsem to oznámil už v zimní přestávce,že už hrát nebudu.No ale když sem viděl,že vy chcete postoupit,tak jsem chtěl pomoct a bylo by mi blbý končit v nějaký pralesní lize,v krajskym přeboru.takže teď si zahrajete ligu a já jsem chtěl jen pomoct postoupit.

K tomu se váže následující otázka.Ty jsi,tedy aspoň já tě tak beru,litvínovský patriot.Za svou kariéru si vystřídal více klubů,než jen litvínov.Ale jestli tě trochu nemrzí,že si sportovní kariéru zakončil působením v žateckém družstvu ane v Litvínově?

Já na to koukám jinak.Já myslím,že jsem to zakončil v litvínovském mužstvu,s občasnýma výjezdama do Žatce.Já jsem vždycky preferoval Litvínov,preferuju a vždycky preferovat budu.To bylo jenom o tom,že jsem v žatci chtěl pomoct mladým klukům,aby se udrželi a hráli příští sezonu zase soutěž,která má pro ty mladý kluky význam.protože krajskej přebor pro ty mladý kluky význam nemá.Takže víceméně jsem teď spokojenej,Litvínov je zpátky v lize,mladí kluci ze žatce dostali šanci se zlepšovat,takže víceméně tak akorát čas odejít(smích).

Jak si řekl na začátku rozhovoru,to rozhodnutí v tobě zrálo delší dobu.Zeptám se takhle:existuje něco co by se muselo stát,ayb jsem tě ještě v litvínovském dresu viděli?Např. situace,litvínov teď nedisponuje nikterak širokým kádrem,pokavaď se někdo vykartuje nebo zraní,je nějaká taková možnost,že na jeden či dva zápasy nám vypomužeš?

No tak samozřejmě,že zas tak úplně mimo nejsem,abych to nechal padnout úplně.Samozřejmě když někomu se něco stane,tak pomoct jakoby přijdu.Dokonce se hodlám zúčastnit i výjezdu do ejpovického kempu(smích).Víceméně nevěřim tomu,že se to bude dělat jakoby na profesionální úrovni v rámci amatérského sportu a proto dělat amatérsky amatérskej sport mě neba,proto končim,ale pár zápasů amatérsky v amatérskym sportu můžu ještě odehrát,pokud se někomu něco stane.Určitě nenechám někoho hrát v šesti lidech

Ty vlastně hraješ házenou skoro od mlada.Vlastně si zvyklej víkendy,i koneckonců manželka je aktivní házenkářka,trávit na házenkářskym hřišti.Co teď bude takovej Jirka Bilohuščín ve volných víkendech dělat?Předpokládám že chatařit?

No tak chatařit to za A,za B předpokládám,že se pořád bude sportovat dál,proptože ja jakoby neodcházím z toho kolektivu,ale odcházím prostě jen od toho sportu,takže já předpokládám,že se bude dál sportovat.No a je prostě potřeba si najít jinej druh toho sportu,na to aby člověk vyplavil kyselinu mléčnou.

Teď ti nějak nerozumím.Plánuješ přestup do jiného sportu?Nebo se s námi budeš zúčastňovat normálně tréninkového procesu?

No pokud budete chodit hrát nějaký rekreační sporty typu fotbal nebo volejbal tak určitě ano.No a začal jsem chodit na spining,začal sem jezdit na kole,v zimě plavu,takže víceméně u sportu zůstanu.Co mi bude chybět tak je vlastně míčovej sport.

V predchozích otázkách jsme zmínili tvoji manželku Zdeňku,která ve své sportovní kariéře v Žatci pokračuje.Rozebíral si s ní tohle rozhodnutí nebo to bylo to společné dílo

Nerozebíral.To je každýho individuální věc.Já si myslim že to rozhodnutí je i dílem minulé sezony,kdy tý házený bylo až přespříliš a do toho ještě stavba a do toho shodou okolností dnes jsem byl jmenován do pozice ředitele.Takže jakoby je všeho tolik,že něco musí z kola ven.Práce to nebude,rodina to taky nebude,takže něco musim omezit.A to omezení se bude týkat házené.Prostě už mě nebaví chodit na tréninky v pěti lidech,to je celý.

Takže Zdeňka tě asi přemlouvat aby si začal hrát nebude?Protože předpokládám,že bude spokojená,že bude mít kdo hlídat děti?

No to ne.My jsme dvanáct let jsme s dětma neměli žádnej problém,prostě neměli jsme problém si je vzít sebou a v tomhle tom režimu to pojede pořád dál.Teď to bude pro ní akorát větší komfort,ale Zdeňka je natolik s tou házenou spjatá,že ten komfort by určitě opustila v momentě kdybych řekl,že tu házenou chci hrát dál.

Ještě naposledy se vraťme k tvojí bohaté kariéře.Vystřídal si Litvínov,Studénku,pak zase Litvínov,nakonec Žatec,těch klubů bylo celkem dost,na to že v národní házené se kluby moc nemění.Říká se,že např.před smrtí nebo před autonehodou se člověku promítne celej život v několika fragmentech.Kdybys sis měl promítnout tvojí házenkářskou kariéru,které milníky by se ti vybavili?

No tak určitě by to byli naše dorostenecký léta,kdy jsme prakticky ztrávili na házený všechny volný chvíle.Tenkrát to jakoby mělo nějakou úroveň.Člověk věděl že to jakoby někam směřuje.To byli podle mě nejhezčí časy.No a jinak s házenou se zažilo spousta krásných věcí,takže by se dalo vyprávět hodně dlouho,každopádně toho vůbec nelituju a každýmu to můžu jenom doporučit,taky u toho držíme i naší starší dceru.

Jinak tuhle otázku co jsem měl připraveno si defakto zodpověděl.Takže si říkal že kolektiv neopouštíš,takže na nějakých zápasech nás aspoň povzbuzovat budeš,není to jako klasický konec litvínovský kariéry,kdy někdo skončí a už ho tu nevidíme jak je rok dlouhej

No to určitě ne.To ještě dáme řeč s předsedou v jaký formě spolupracovat.Prakticky ja jiný kamarády nemám,takže to bych byl asi hodně hloupej kdybych odešel úplně a dělal tlustý čáry a pálil mosty to určitě ne.

Jsi mi trošku nahrál na následující otázku.Předpokládám že nějaká jiná funkce v spjatá s litvínovským klubem,např.trenér mládeže,asistent trenéra u áčka,nebo nějaká jiná funkcionářská funkce,tě asi neláká nebo se pletu?

No tak hlavně trenér mládeže je člověk,který musí stoprocentně garantovat jakoby přístup k těm dětem,což já garantovat nemůžu,protože já nemám vrozenou trpělivost .Pravděpodobně by to po pár trenincích skončilo úrazem,Co bych jakoby rád tak to by byli nějací starší žáci,dorostenci nebo něco takovýho,ale na ty malý nemám trpělivost,to prostě bych nedokázal,to všechny obdivuju,někomu něco říkat dvacetkrát a když po po jedenadvacátý udělá stejně,to by nebylo nic pro mě.Co se týče A mužstva tak já si narovinu a upřímně myslim,že je to stejně jakoby dejavi,je to jenom rozloučení všech ostatních s tou kariérou,takže tam jakoby asistent mužstva v tomto případě nemá vůbec žádný smysl,protože tzyhle lidi jakoby naučit nic nejde,takže víceméně je to o nějaké organizaci toho času a organizaci ňákých zájezdů,prostě to jenom dávat všechno dohromady,o ničem jinym to není.Takže jestli tam budou čtyři asistenti výkonost mužstva nahoru nepůjde podle mě to za A,za B by se mohlo stát,že by bylo víc asistentů než hráčů,což by bylo jakoby tristní.

Takže tě nikdo neoslovil s nějakou nabídkou,aby jsi působil u A mužstva nebo u mládeže v litvínově?

No tak zatím jsme o tom nemluvili.Náš božský předseda naznačil,aspoň myslím že to naznačil minulý týden v pět hodin ráno po čtyřech litrech slivovice,ale víceméně na něčem se dohodnem určitě.Je to i mým zájmem,je to i zájmem toho klubu,takže každej kdo o to má zájem by to měl dělat,ale bude to v nějaký formě která bude vyhovovat tomu klubu i mě,protože já si prostě nemůžu dovolit bejt ve čtyři hodiny s dětma někde na hřišti,protože to prostě s mojí prací nejde sloučit,zvlášť s tou co budu vykonávat.Chystám se možná na nějakou pozici jakože dělat nějaké akvizice co se týče finančních dotacích,sponzorů a tak,takže jako to asi ano.Možná že jsme si říkali s mojí manželkou,že až ona skončí někdy za rok,tak že bychom si možná obadva udělali jakoby nějaký mančaft dětí a dali to obadva dohromady,dokuď je tedy ještě na mateřské.

Poslední otázka:Litvínovským házenkářům v tvé osobě bude chybět nejdůležitější článek obrany.Jak si myslíš litvínovští muži povedou při svém návratu do druhé ligy,defakto bez klíčového muže své sestavy?

No tak já když použiju příměr od nás z práce,kdy odcházeli velmi výkonní lidé,tak jsme si mysleli,že to bude mít zásadní vliv.Nicméně každý je nahraditelný a jakoby nejsilnější články na to se nehraje.Myslím že to půjde,možná že se dostane o dva o tři góly více,ale to je asi tak všechno,nic se nestane

Neodpověděl jsi mi jak si povedou?respektive mi řekni tip jak si myslíš že si povedou litvínovští muži v druholigové sezoně?

No to bude záležet na konceptu se kterým se do toho půjde.Pokud se bude chtít hrát a vyhrávat,tak si myslím,že tu je reálná naděje na to udržet tu ligu.Musel bych se tedy ptát pro koho,ale pokud udržet tak se udrží.Ale pokud se do toho půjde vyloženě jako rozlučkově tak to bude víceméňe pohodová sezona se sice dobrým pocitem na konci z oslavené sezony,ale pravděpodobně se to neudží.Záleží prostě jak se k tomu bude přistupovat.

Bidlovi jménem všech spoluhráču přeji ať se mu v mimoházenkářském životě daří a hlavně doufám že se s ním budem setkávat jako doposud a nějakou tu slivovičku ještě vypijem.Nicméně nevzdávám naději že si s Bidlem ještě někdy zahraji.Bidlo ať se ti daří!!

Originál rozhovoru s Bidlem v podobě mp3 naleznete zde

Petr Kratochvíl-nejlepší střelec 2.ligy

V loňské sezoně si se stal nejlepším střelcem druhé ligy,takže gratulujeme.Co pro tebe osobně znamená tento úspěch?

Nejprve děkuji za gratulaci. Pro mne osobně tento úspěch moc neznamená, zde se jen přesně ukazuje, že tento sport je hlavně o zkušenostech, které vedou nad dravým mládím. Jakýkoliv osobní úspěch v kolektivním sportu je vždy i úspěchem celého týmu a jinak tomu není ani v tomto případě. Jsem rád, že můžu být pořád mužstvu za který hraji prospěšný. kéž by to ještě pár sezon vydrželo.

Sleduješ nějak v rozehrané sezoně svoje osobní statistiky,jestli se třeba, když vidíš,že můžeš skončit vysoko v tabulce střelců,nějak víc nutíš do střelby?

Osobní statistiky nijak zvlášť nesleduji. Samozřejmě, že vím, že když to tam ,,padá" můžu být v tabulce střelců hodně vysoko, ale abych se nutil více do střelby tak to určitě ne. Vždy záleží na tom co vám soupeř dovolí. Možná by se tak stalo v posledním zápase sezony, ale nesmělo by to být na úkor výsledku celého týmu. Stejně bych měl přehled jen o tom kolik branek mám na kontě já, ale o ostatních soupeřích vůbec žádný přehled nemám.

Je úsměvné že tohohle velikého úspěchu jsi dosáhl zrovna v sezoně kdy jsi se půlku souteže musel obejít bez tradičních spoluhráčů z Louky,kdy R.Gajarský ukončil aktivní kariéru a R.Dub nehrál díky zranění.Co ty na to?

Nevím jestli je to veliký úspěch, ale je pravda, že jsem půlku sezony odehrál bez svých tradičních spoluhráčů se kterými jsem toho hodně odehrál a vždy jsme si dokázali vyhovět. Měl jsem z toho trochu obavy, ale nakonec to dopadlo jak to dopadlo. Myslím, že jsme v útoku odehráli maximum a že naše výkony půjdou jen nahoru. Měl by tomu už napomoci i Roman, který už začal po zranění trénovat a doufám, že nám to bude zase klapat.

Jak se ti vůbec hrálo uplynulou sezonu s většinou mladými a nezkušenými spoluhráči v útoku?

Neřekl bych, že to jsou až tak nezkušení hráči, ale s oslovením mladý souhlasím. Vždyť ve svých předchozích mužstvech za které hráli byli tahouni týmu a patřili tam k nejlepším. Nebude dlouho trvat a budou vůdčími osobnostmi i v seniorských týmech. Jinak sezona pro mně osobně nebyla úplně lehká a ideální, protože jsem prakticky každý zápas odehrál v útoku s někým jiným. Nakonec jsme to zvládli a jsem rád, že vše dobře dopadlo.

Spousta zkušených hráčů tvrdí,že dnešní mladíci nejsou jako dřív a od starších a zkušenějších spoluhráčů neberou jakoukoliv radu,mužeš toto tvrzení potvdit nebo vyvrátit?A ty osobně snažíš se nějak aktivně vést tyto ''zajíce''nebo to necháváš na trenérech?

Toto tvrzení musím bohužel potvrdit, ale také musím říci, že se to netýká všech hráčů. Je škoda, že si mladší hráči neberou od starších jakoukoli radu. Určitě by šla jejich výkonost rychleji nahoru. Oni si myslí, že jim neradí, ale že je spíš komandují a v tom je hlavní problém. Přebírat zkušenosti od starších je to nejjednoduší jak se stále zlepšovat. I když se starší a zkušenější hráči snaží jim poradit, jsou tací, kteří to prostě neberou a v tomto případě nepomůže ani sebelepší trenér. Je to škoda, ale je to jen jejich problém jak se k tomu postaví. Já osobně nemám zapotřebí někoho přesvědčovat a nutit ho do něčeho do čeho se mu nechce.

Neměl nějaký klub zálusk na nejlepšího střelce??Dostal jsi nějakou nabídku?

V minulosti jsem nějaké nabídky odmítl a v současnosti žádné neočekávám. V mém věku by bylo bláhové čekat nějakou nabídku i když jsem nejlepší střelec uplynulého ročníku druhé ligy. Vždyť po hřištích běhá spousta mladých a perspektivnějších hráčů. Stejně bych asi žádnou nabídku nepřijal, protože 1. liga se v regionu nehraje a 2. ligu můžu hrát tady v Litvínově kde jsem spokojený.

V házené jsi toho dosáhl docela dost,nejlepší střelec soutěže,s Loukou vítěztví v druhé lize,sezona v lize první,je ještě něco co by jsi chtěl v házené dokázat?

Tak nad tímto jsem nikdy moc nepřemýšlel. Vždy jsem se snažil aby každý zápas který jsem odehrál byl vítězný a já podal co nejlepší výkon. Ne vždy se to ovšem povedlo. To, že jsem toho v házené už tolik prožil a dokázal není jen moje zásluha. Vždy musíš mít okolo sebe partu lidí, která táhne za jeden provaz, potom je vše lehčí a nakonec přijdou i úspěchy. Nesmím zapomenou taky na správné rodinné zázemí bez kterého by to taky určitě nešlo. Osobně bych si přál ještě jednou odehrát alespoň jednu sezonu v první lize. Chtěl bych to dokázat s Litvínovem, ale nesmí to být přání jen moje. Ještě mám jedno přání, po skončení mé aktivní činnosti dát dohromady partu bývalých spoluhráčů a založit mužstvo staré gardy, se kterým by jsme objížděli turnaje.

V litvínově si klíčovým hráčem,jak se ti vůbec nastupuje do utkání s vědomím že výsledek víceméně záleží na tom kolik dá dnes Kratochvíl branek?

Myslím, že na tom kolik dám branek nezáleží a vůbec si nepřipouštím, že jsem klíčovým hráčem. Vždy záleží na výkonu celého týmu, jak zachytá brankář, jak zahraje obrana. Záleží i na terénu a soupeři co vám dovolí. Když vše klape nemusím myslet na to kolik mých gólů bude stačit na vítězství. Jsou zápasy kde dám tři góly a vyhraje se a jsou zápasy kde dám třeba dvanáct gólů a prohraje se. Nejlepší je, když všichni podají 100% výkony a jde se od vítězství k vítězství.

Jaký je tvůj osobní cíl do nové sezony,která co nevidět odstartuje?

V kolektivním sportu si osobní cíle nekladu, ale jen společné. Cílem asi bude stabilizovat kádr, začlenit do mužstva mladé perspektivní hráče a hrát pohlednou házenou. Samozřejmě, že chci být platným hráčem a pohybovat se s mužstvem v co nejvyšších patrech druholigové tabulky. Spíše přáním než cílem je aby sezona proběhla bez vážnějšího zranění, které by některého z hráčů vyřadilo ze hry.

Jak si trávil letošní parné prázdniny?

Letošní prázdniny budu s rodinou trávil v tuzemsku. Začátkem července jsme byly s partou kamarádů pod stanem na ,,Kamenčáku". Počasí bylo opravdu parné, takže pobyt pod stanem proběhl bez komlikací. Předposlední týden v srpnu odjíždíme na týden do jižních čech kde jsme si pronajali chatu u rybníka. Jen doufáme, že se počasí opět umoudří a prožijeme pohodovou dovolenou na které bych měl nabrat síly na novou sezonu.

Marek Tomčík-předseda klubu KNH Litvínov

Na úvod bych poprosil v kostce zhodnotit uplynulou sezónu ať už co se týče mužů a mládeže?

Loňská sezóna byla z mého pohledu spíše standardní. Jsem spokojen s umístěním Áčka, i když to mohlo být i o jedno až dvě místa lepší. Zklamáním pro mne byl přístup našeho družstva a konečné umístění v oblastním přeboru dorostu. Jednoznačný neúspěch je v podobě nedokončené soutěže v kategorii starších žáků. Naopak příjemným překvapením je start a působení v oblastním přeboru mužů našeho béčka. Ukázalo se, že je to krok dobrým směrem a věřím, že se to i v nadcházející sezóně potvrdí. Nemůžu zapomenout také na individuální úspěch, kdy Péta Kratochvíl se stal nejlepším střelcem druhé ligy. Měl dobrou sezónu a byl tahounem celého týmu. Tímto mu gratuluji a zároveň děkuji.

Jak ty osobně, když si odmyslíš pozici předsedy klubu, si z loňskými výsledky spokojen?

Já jsem nespokojen, ale to asi patří k mé osobě. Pořád mi chybí více zapálených lidí, většina lidí je stále s něčím nespokojena, ale nikdo nechce nic udělat navíc. Jsem nadále a dlouhodobě nespokojen s přístupem hráčů v áčku. Ale pokud to vezmu z druhé pozitivní strany, tak v loňském roce začalo nebo se vrátilo k házené víc členů než skončilo. Myslím tím návraty do béčka a činnost malých holčiček.

Před startem loňské sezóny, když jsme spolu v rozhovoru probírali stav mládeže v našem klubu, sliboval jsi v případě nezapojeni hráčů do tréninkového procesu mládeže radikální řez. K radikálnímu řezu nedošlo, tudíž je logická otázka: Onen radikální řez nebyl potřeba a nebo jsi k němu nenašel odvahu?

Změnu, v podobě o které mluvíš, jsem sliboval na konec letošního roku. Přesto se něco posunulo, změnilo k lepšímu. Již zmiňované žačky začal vést Radek Gajarský, celkem zdatně mu pomáhal Jirka Smola, který je připraven v případě náboru žáků společně trénovat s Honzou Viktorou toto družstvo. Pepu Dvořáka jsem nenechal dlouho odpočívat a po ukončení aktivní kariéry ho oslovil, aby se podílel na trénování mužů. Dál chci k trénování dětí přivést i další, rád bych oslovil kluky z řad bývalých dorostenců, aby pomohli při výchově mládeže. Nejbližším úkolem v této oblasti je zajistit k Radkovi druhého trenéra pro mladší žačky.

Někteří mohou namítnout, že se nedá hrát za A mužstvo a zároveň trénovat mládež, neboť některé termíny zápasu a mládežnických turnajů mezi sebou kolidují, co by jsi vzkázal těm co argumentují touto námitkou ?

To není námitka, ale výmluva. Nyní v podzimní části je ve stejný termín s ligou pouze jeden turnaj žaček, kdy holky hrajou v Litvínově svůj turnaj a áčko odjíždí na dvoukolo, a pokud by se tento turnaj dobře nalosoval, tak by Radek, kdyby hrál za áčko, v pohodě stihl všechna utkání svých svěřenkyň. Žákovské turnaje se hrají pouze v sobotu, takže nemusí mít nikdo obavu, že by musel přestat aktivně hrát kvůli trénování. Jen takový příklad z nedalekého Mostu, snad mimo Vaška Kočího všichni trenéři mládeže jsou aktivní hráči. Tak to asi jde.

Pokud se podíváme na změny, které se v našem klubu udaly, tak nad všemi vyčnívá letní změna trenéra u A mužů, proč k této změně došlo?

Ke změně trenérů u mužů došlo po dohodě nejužšího vedení klubu. Nehledej zatím nic zvláštního, Roman v této pozici byl víc než 4 roky a myslím, že postupně u něj docházelo k opotřebení a ztrátě motivace. Byl rozhodně obětavý cokoliv zařídit, lepit sestavu jak se dalo a prakticky nevynechal žádný zápas. Přesto se na můj vkus u druholigové týmu trénovalo velmi málo a jeho účast na trénincích je snad jediné co bych mu mohl vyčíst. To, že se netrénovalo rozhodně není vina Romana, ale jednotlivých hráčů, protože účast a morálka byla opravdu hrozná. Ještě jednou Romanovi děkuji za jeho práci a jsem přesvědčen, že bude nadále pracovat pro náš klub. Mám určitou představu o spolupráci, ale to si nechám nejprve pro něj.

Trenérem se stal Josef Dvořák a Ty, proč padla volba zrovna na tyto dvě osoby ?

Pepa již dlouho avizoval, že bude muset ukončit aktivní kariéru a přišlo mi logické a správné ho oslovit. Dohodli jsme se, že to budeme dělat spolu, protože Pepa bude zejména na podzim řešit především své zdravotní problémy. Když jsme se bavili s Petrem Hojerem o změně trenérů, tak nás moc jmen opravdu nenapadalo. Prakticky jsme se bavili o třech kandidátech, mohu prozradit, že tím třetím byl Honza Viktora. I na jeho názor jsem se samozřejmě ptal. Nakonec jsme zvolili pro tuto sezónu variantu Dvořák - Tomčík. Chtěli jsme, aby Honza byl letos u malých žáků, pokud se nám je podaří dát dohromady. Honza je skvělý trenér mládeže, což potvrdil i obrovským výkonnostním růstem dorostu v poslední sezóně.

Zajímavě je zvolený i model přípravy na nadcházející sezónu, můžeš nám blíže osvětlit v čem bude hlavni změna oproti minulym zvyklostem ?

Hlavní a možná jediná změna bude, že se bude trénovat. Ale znovu říkám, že to nezáleží na mne a Pepovi, ale na hráčích. Změna bude také v tom, že na trénincích, alespoň před sezónou a v zimně nebudou rozdíly mezi týmy mužů A a B. Příprava bude společná a všichni budou mít možnost hrát o sestavu v prvním mužstvu a osobně věřím, že se to jednomu až třem hráčů už na podzim povede. Nebude existovat žádná hranice mezi Áčkem a Béčkem, pouze výkon a účast na trénincích a samozřejmě některé soutěžní regule, jako spadnutí na soupisku a že hráči s hostováním ve vyšší soutěži nemohou hrát za hostující celek nižší soutěž. Jinak pro mne má větší váhu chuť, zapálenost, aktivita a účast na trénincích jednotlivých kluků. Novým prvkem je minikemp, říkejme tomu spíše tréninkový víkend. Uvidíme jak se letos osvědčí, už teď vím, že pokud ho budeme chtít zopakovat, vyhlásíme jeho termín už někdy v květnu, protože největším problémem letní přípravy jsou naše dovolené.

Je už tak tradicí v našem klubu, že zimní a letní příprava probíhá pořád stejně a to tak, že se moc netrénuje a účast na trénincích není valná, co dva noví trenéři plánují, aby se toto změnilo?

Pokud se nezmění přístup hráčů, tak se ani nezmění příprava. Co Ti můžu slíbit, že se určitě změní přístup trenérů. Už teď přemýšlím o zimní přípravě, ale i o příští letní, kterou možná povede už někdo jiný, ale chci alespoň nastavit nějaký trend. Účast na tréninku je pro každého dobrovolná, ale kdo nechce chodit na tréninky, zřejmě nechce ani hrát a s těmito hráči se rád rozloučím.

Co se týče sestavy, jsou známy nějaké změny oproti loňské sezóně?

O žádné velké změny se jednat nebude. Chtěl bych, aby do áčka postupně nakukovalo více mladých kluků. Sestava není uzavřena ani starší hráče, kteří prokáží výkonnost a chuť hrát za áčko. Původně jsem myslel, že se do přípravy zapojí i Radek Gajarský, ten však má rozjednáno hostování v Mostě. Do sestavy se po zranění vrátí Roman Dub, v přípravě budou mít možnost se prosadit i hráči loňského béčka (jako Jirka Hříbal, Zdeněk Jarolím a Pepa Tichý) a kluci z dorostu. Důležitou zprávou je pro mne pokračování v aktivní kariéře Jirky Bilohuščína, i když jej budeme muset nahradit na postu beka hned v úvodu sezóny kvůli karetnímu trestu někým jiným.

V jaké fázi jsou jednání o Radkovu odchodu? Bude se náš klub snažit přimět Radka Gajarského k působení v našem klubu?

Radek působí nadále v našem klubu jako trenér holek a podle jeho slov, je tato činnost pro něj prioritní. Minulý týden mi po telefonu potvrdil zájem hostovat v Mostě, ale zatím mne nikdo z Mostu nekontaktoval. Důvodem proč se takto rozhodl, je podle jeho slov fakt, že chce zkusit ještě jednu sezónu aktivně hrát a bez pravidelného trénování to v jeho věku nejde. Pravidelné tréninky se mu u nás nedostávaly, tak se rozhodl pro odchod. Je to jeho rozhodnutí.

Jak složité bylo jednáni o pokračováni kariéry Jirky Bilohuščína ?

Jirka byl možná podobně znechucen jako Radek, ale nechtěl to řešit stejně, proto uvažoval o konci kariéry. To, že pokračuje není moje zásluha, ale jeho svobodné rozhodnutí. I když o určitých podmínkách jsme se bavili. Především chce nějakou změnu, hlavně v trénování. Jsem upřímně rád, že to tak dopadlo a pokud i ostatní chtějí, aby Jirka pokračoval, tak ať chodí pravidelně na tréninky a Jirka bude spokojen. Já také.

U tebe osobně se zastavím,v loňské sezóně jsi počítal, že budeš nastupovat pouze v béčku a docela ses na to těšil, ale posléze jsi byl povolán zpět do áčka. Jak v té letošní sezóně? Uvidíme tě ještě na hřišti a nebo se budeš plně věnovat trenérskému řemeslu?

To je dobrá otázka, rozhodně mou ambicí vloni nebylo hrát za áčko a ve třetím kole jsem spadl na soupisku. To se prostě stává. Této otázce se musím vyhnout. Chci se více věnovat trénování a když bude potřeba, tak hrát s béčkem, ale to je jen plán … . V každém případě pokud bych musel nastupovat pravidelně i v áčku, museli bychom udělat změnu i na trenérském postu. Na to opravdu nemám, trénovat sám sebe, asi bych s sebou nevyšel

Mám tomu rozumět tak, že pokud nastane situace jako v loňské sezóně, kdy vzhledem ke známým okolnostem jsi byl nucen hrát za áčko, tak abdikuješ na trenérskou práci? Bude poté trénovat pouze J.Dvořák sám, nebo k němu budeš hledat jiného kolegu, s ohledem na tvé prohlášení, že Pepa bude řešit na podzim především své zdravotní potíže? Nebo automaticky po tvém případném odstoupení nastoupí třetí z kandidátů J.Viktora?

Varianty, které mohou nastat jsou obsaženy v Tvé otázce. Přiznám, že ani na jednu z nich jsem zatím nemyslel. Pokud budu muset nastoupit k nějakému utkání, tak se to dá přežít, ale když se z toho stane pravidlo jako v závěru minulé sezóny, museli bychom to řešit.

Jaké jsou cíle předsedy klubu a zároveň trenéra, pokud jsou odlišné prosím cíl za každou funkci zvlášť ?

Ty cíle jsou odlišné. Jako trenér bych chtěl dovést áčko k co nejlepšímu umístění ve druhé lize a chtěl bych i zopakovat třetí místo béčka v oblastním přeboru. Jako předsedovi klubu mi stačí záchrana ve druhé lize a odehrání celé soutěže mužů v oblastním přeboru a chci, aby se do sestavy prvního týmu probojovalo co nejvíce mladých hráčů. Budu také bedlivě sledovat naše holčičky v jejich první sezóně a sním o přeboru ČR v této kategorii, třeba za 2 roky. Jako předseda mám také spousty pracovních úkolů a cílů. Zorganizovat nábor žáků, udělat galerii historie klubu do chodby před šatny, vymyslet důstojnou akci pro zakončení roku oslav 60.výročí založení klubu a dalších asi 30 úkolů. Mám akorát trochu rozpolcenost jaké vlastně cíle bych chtěl dosáhnout. Přeci jenom trenér jde za výsledkem i za cenu toho, že bude hrát soutěž jen s omezeným počtem hráčů a jen s těmi "nejlepšími". Předsedovi jde víc o chod klubu, počtu družstev v soutěžích, počtu dětí, rozpočet klubu a další.

Zajímalo by mě, jestli máš nějaký speciální recept jak překonat tuto schizofrenii mezi cíli trenéra a předsedy klubu ? Nebo jaký cíl tě více uspokojí, cíl trenéra a nebo cíl předsedy ?

Recept nemám, ale podobné stavy zažívám od samého začátku mého předsedování. Ani kombinace aktivního hraní a vedení klubu není jednoduchá a ideální. Dříve jsem to neřešil, spíše jsem se soustředil na hraní. Teď už cítím větší odpovědnost za chod klubu a další funkce a pozice v klubu v sobě potlačuji. Ale při zápasech a trénincích budu 100% v kůži trenéra. Jednou bych chtěl být pouze aktivním předsedou a konečně si splnit svá přání a vize, a to vybudovat z našeho klubu skutečně špičkově fungující sportovní klub sbírající jeden úspěch za druhým a to především v mládeži. Ale mohu Tě uklidnit, předseda i trenér mají pro druhou ligu jeden stejný cíl, udržet se v ní J.

Do nové sezóny vstupují také mladší žačky, což je jisté výborný počin, zkus nám nějak představit tento nový celek v řadách KNH Litvínov?

Já doufám, že budeme mít prostor na našich stránkách představit náš nejmladší tým a že budeme mít také důvod co nejčastěji o nich psát. Těším se na jejich první zápas, turnaj, prohru a doufám že brzy i výhru. Chtěl bych, abychom tuto atmosféru zažili i u malých kluků a věřím, že na jaře vstoupí do soutěží i chlapecké družstvo. Trenérem malých holčiček je Radek, dělá to dobře a myslím, že jeho cílevědomost a vůle vítězit povede k úspěchu. Hledám k němu parťáka, tak třeba po přečtení tohoto rozhovoru se někdo najde.

Marek Tomčík-předseda klubu KNH Litvínov

Jsi předsedou litvínovského klubu, zkus v kostce povědět co tato funkce obnáší ?

Dobrá otázka na začátek, ale ještě než začnu, tak bych chtěl touto formou pozdravit všechny naše hráče, členy, příznivce ale i náhodné návštěvníky našich nových internetových stránek, za které bych chtěl Jirkovi (Bačovi) poděkovat. Má pozice ve funkci předsedy litvínovského klubu je zajímavá a má i zajímavou historii a vývoj. Když jsme s partou nadšenců v roce 1993 přebírali klub, tehdy oddíl národní házené, od generace "soudruhů", tak mi bylo 20 let a myslím si, že jsem se stal nejmladším předsedou klubu v národní házené a možná nejen v tomto sportu. Moji tehdejší kamarádi a spoluhráči ještě jezdili na soustředění juniorů, když už jsem měl možnost rozhodovat a ovlivňovat dění v našem klubu. Za tu dobu jsme měnili 3x název klubu, od TJ přes SSK k dnešnímu KNH, vytvořili jsme znak našeho klubu a změnili jsme právní subjektivitu, tzn. osamostatnili jsme se. Po těch dlouhých, někdy těžkých ale hlavně krásných 13 letech vím už přesně co by tato funkce v normálně a standardně fungujícím klubu měla obnášet, ale co obnáší či v minulosti obnášela? Finanční zajištění klubu, sportovní a technické zázemí, sledování sportovní úrovně, zodpovědnost za členskou základnu, zvyšování počtu družstev v soutěžích, zejména pak mládeže. Občas si hraji i na novináře, trávím několik desítek hodin ročně na více či méně nudných schůzích (Sportas, SSK, organ.komise SNH a další) a hlavně většinu svého volného času a často i na úkor své rodiny trávím někde na házené.

Zlé jazyky tvrdí, že klub je v úpadku, defacto bez mládeže. Jak chceš tento stav řešit ? Nemyslíš, že je přinejmenším trapné, že klub který se pohybuje v horních patrech druholigové tabulky, má jedno družstvo mládeže ?

Některé zlé jazyky tvrdili před pár lety, že česká házená v Litvínově po roce 2000 nebude. Podle mne slovo úpadek je až moc tvrdé, ale nežiju hlavou v písku ponořenou, abych neviděl aktuální stav. Je potřeba ovšem vidět současný stav s nadhledem a bez emocí, vnímat příčiny a reálné možnosti. Takže podle mne se o úpadek rozhodně nejedná, v roce 1994 jsme pořádali utkání Čechy-Morava, pořádali jsme 2x finále Českého Poháru, trénujeme a hrajeme v areálu, o kterém se mnohým klubům ani nezdá, ve druhé lize mužů bychom již druhým rokem měli hrát dominantní roli a vzhledem k mým kontaktům a sezením na nudných schůzích o nichž jsem již mluvil je náš klub opravdu finančně stabilní. Máš ale pravdu, že opravdově "zdravý" a úspěšný klub nemá pouze jedno družstvo mládeže, navíc jehož kvalita je od mých představ hodně vzdálena. V tomto případě bych současnost hodnotil jako stagnaci a je to asi má největší osobní prohra v této funkci. Zároveň však nabízím dvě varianty a případně třetí jako řešení. Za prvé pokud se najde někdo, kdo z pozice předsedy klubu zvýší počet družstev dětí alespoň na čtyři v jakékoliv kategorii, tak před ním smekám a budu první kdo podpoří tuto osobu do pozice svého nástupce. Za druhé pokud za mnou nyní přijde kdokoliv, že by se chtěl věnovat trénování dětí, tak nyní veřejně slibuji a garantuji, že mu budou poskytnuty takové podmínky a zázemí k trénování, které nemá ani současný tým mužů, od zajištění zimní přípravy, přes letní soustředění, tréninkové vybavení, pitný režim až po neomezenou možnost sehrání přípravných turnajů či zápasů. Třetí možností, která je pro mne krajní a pokud se nic zásadního nezmění, je to že si svůj mandát předsedy klubu nechám potvrdit členy klubu a provedu radikální řez v podobě priorit našeho klubu. Nebudeme se tolik zaměřovat na sportovní úroveň, ale na masovost a atraktivnost pro dětskou populaci. Druhou ligu mužů asi pak nahradí 5 - 6 družstev mládeže v oblastním přeboru, které povedou "placení" trenéři. Toto opatření připravuji na konec příštího roku, ale do té doby mají možnost všichni členi i současní hráči či trenéři volit mezi prvními dvěmi variantami. Mé doporučení pro vás: "Buď zvolte a hledejte nového předsedu, nebo začněte konečně také pro náš klub něco dělat".

Jak dlouhodobá je perspektiva našeho klub, kam by se měl ubírat ?

Osobně věřím a zároveň udělám vše proto, aby naše házená byla v Litvínově vždy dominantním, respektovaným a úspěšným sportem. Mým snem, je vybudovat skutečně profesionální, moderní a perspektivní sportovní klub, s manažérským systémem řízení, vlastním marketingem a propagací. Chtěl bych, aby v roce 2008 naše družstva startovala ve všech mládežnických kategoriích od mladších žáků po dorostenky, tzn. minimálně 6 celků dětí v dlouhodobých soutěžích a družstvo mužů by bylo stabilním účastníkem 2.ligy. Řada z Vás si asi teď myslí, zda nejsem utopista a zda jsem při smyslech J, já říkám, že jsem optimista a pokud kolem sebe najdu partu lidí, kamarádů, kteří to budou myslet podobně, tak je to více než reálné.

Cíle vedení klubu v této sezóně ?

Nejen pro tuto sezónu, ale i příští rok mám několik cílů. Chtěl bych, aby soutěže dokončili oba týmy mládeže (dorost + starší žáci). Rád bych do konce tohoto roku uspořádal alespoň jeden nábor dětí. Chci přesvědčit členy a hráče klubu o tom, že je potřeba a zároveň, že bude prospěšné oživit družstvo "B" mužů. Měl jsem také jeden cíl nebo přání pro A-tým, ale než jsem ho stačil říct, tak jsme ztratili v podzimní části 3 důležité body, takže si ho ponechám pro sebe. Posledním cílem pro nejbližší období je oslava výročí založení našeho klubu v příštím roce. Chci abychom důstojně oslavili své 60."narozeniny" a dali o sobě patřičně najevo, že existujeme, fungujeme a jsme dobří. Náš klub totiž patří k nejstarším a nejúspěšnějším sportovním klubům v Litvínově, zároveň asi málokdo z nás ví, že Litvínov patří mezi 8 nejúspěšnějších klubů v historii národní házené v Česku. Tady bych chtěl především poděkovat Petrovi Hojerovi, který je pro mne v klubu asi největší podporou a jeho obrovský přínos je ještě nedoceněn.

Je tím přáním u A týmu,který ti bodovými ztrátami hráči pokazili, postup do první ligy? Pokud ano,jsi přesvědčen, že současný kádr má na to hrát v první lize důstojnou roli? A když pominu sportovní úroveň, je to vůbec ve finančních možnostech klubu?

Ano, nebudu zastírat že postup do 1.ligy by právě v roce 60.výročí založení našeho klubu byl pro mne asi dosavdním sportovním vrcholem. Pokud se podívám na to s kým jsme ztratili body, tak nebylo vůbec nereálné být po čtyřech kolech na prvním místě s plným bodovým ziskem. Naděje však stále existuje, pokud do konce podzimu neztratíme více než 2 body, dle mé kalkulace přezimujeme nejhůře na třetím místě a máme na jaře vše ve svých rukou. Otázku zda současný kádr má kvalitu na to hrát v první lize, je myslím zbytečné a předčasné nyní řešit. Ale když se podívám se na aktuální tabulku letošní první ligy, tak jsem si jist že po vhodném doplnění kádru (max. 2-3 hráči) by Litvínov hrál více než důstojnou roli v této soutěži. Vždyť pro nás vždy hratelní soupeři Všenice,Litohlavy nebo Brno mají dnes již 4 , respektive 5 bodů a pohybují se v horním patru prvoligové tabulky. A co se týká finančního zajištění případné účasti v nejvyší soutěži, tak zde bych byl rovněž optimista. Devět z dvanácti ligových celků je z Čech, proto náklady na cestovné by nebyly o mnoho vyšší těm současným, navíc tato soutěž by myslím dovedla do klubu dva až tři sponozory, kteří by pomohli krýt zvýšené náklady.

Když už jsme se dostali k financím, zkus nastínit jaký je rozpočet klubu a kolik spolkne A-tým a kolik mládež, pokud to tedy není tajné?

Rozpočet našeho klubu není rozhodně tajný, jeho plánování a vyúčtování má na starosti Petr Hojer, takže se omlouvám za možné drobné odchylky. Protože většina prostředků je dne příspěvkem Města Litvínov, tak je navíc v posledních letech striktně řízen a kontrolován zástupci Města. Pro Tvou představu, není možné peníze utartit za cokoliv, protože začátkem každého roku musíme vedení Města předložit návrh na čerpání a na konci roku dle přísných pravidel i řádně vyúčtovat použité prostředky. Jak už jsem jednou říkal náš klub je po finanční stránce stabilní s rozpočtem přes 200 tis. Kč, v němž jsou zahrnuty přímé i nepřímé náklady. Mezi nepřímé náklady například patří pronájem hřiště, sportovní haly a náklady na spotřebovanou energii, protože tyto náklady hradí většinou Město nebo Sportas mimo náš rozpočet. Některé prostředky zíkáváme také od sponzorů, ať už peněžní či nepeněžní formou (dresy, sportovní vybavení). V této oblasti bych chtěl poděkovat Jirkovi Bilohuščínovi, kterému se občas podaří do klubu přivést byť drobného sponzora. Nyní nebudu skromný a přiznám se, že část nákladů či sportovního vybavení kryju také z vlastních soukromých aktivit. Podařilo se také dvě akce formou tzv. out-sourcingu oddělit od rozpočtu klubu. Každoroční klubová party a prestižní turnaj mužů tommaCup dnes již nijak nezatěžují rozpočet klubu. Myslím si ale, že ne všichni vždy využívají svých kontaktů, známostí a potenciálu k tomu, aby pro náš klub získali další firmy či podnikatele, kteří by drobným příspěvkem pomohli ještě více klubový rozpočet navýšit a tím bychom měli možnost dále vybavovat sportovně-technické zázemí především pro tréninkovou činost.

Dále jsi také ještě aktivní hráč, jaké máš cíle či přání v aktivním hraní ?

Ačkoliv jsem kopačky tzv. ještě nepověsil na hřebík, tak o aktivní katiéře už nemůže být asi řeč. Především kvůli pracovní vytíženosti nemůžu se již věnovat hraní a zejména tréninku v takové míře jak bych chtěl a přál si. Dohoda s trenérem mužů je taková, že pokud bude potřeba tak kdykoliv vypomůžu (alespoň do počtu). Ambice a motivaci ještě mám a věřím, že nějaký ten "padáček" tam "šoupnu", ale moje sebereflexe velí, nech hrát lepší spoluhráče a už se tam necpi. Ono je také těžké, když jsem celý hráčský život plnil vůdčí roli na hřišti, hrál téměř celé zápasy, rozhodoval je a měl dominantní postavení i odpovědnost v týmu, a oproti tomu teď sedět na střídačce, čekat na svou příležitost a za dvě minuty pobytu na hřišti dokazovat, že Tě tam nepouští jen ze soucitu a že si platný a prospěšný. Pokud by se však podařilo dát dohromady mužské "béčko" rád bych pomohl mladým dorostencům ve vstupu do dospělých kategorií. Mohu ti potvrdit, že z tribuny se zápasy těžce, ale dá se to vydržet a je to zábava.

Je známo, že tvůj děda Karel patřil k zakladatelům našeho klubu. Otázka, jak jsi se dostal k házené, může vypadat zbytečná, ale přesto ?

Děda mne skutečně vedl od malička k házené. On sice nepatřil k zakladatelům, ale skutečně jím byl, a proto pro mne z této skutečnosti vyplývá určitý morální závazek k našemu klubu. Byl pro mne vzorem nejen v házené, ale zejména právě v ní. Už od čtyř let jsem s ním jezdil po ligových zápasech, které pískal, chodil na první ligu mužů v Litvínově a pak postával na stojáka U Nudle, srkal limonádu a poslouchal rozbory všech našich proher a výher. Sám děda hrál aktivně do 52 let a ještě v 65-ti letech nastoupil do utkání starých gard. Ale házená nebyla jediný sport v mém dětství, začínal jsem s hokejem, dva roky jsem plaval a vedle házené jsem skoro tři roky hrál i fotbal. Dnes si s oblibou zahraji rád jakýkoliv míčový nebo týmový sport, ale házená zůstává pro mne velkou jedničkou.

Tvé největší sportovní úspěchy, kterých si v naší házené dosáhl ?

Za nejdůležitější úspěch považuji získání řady kamarádů a skutečných přátel, které jsem poznal. Upřímně musím přiznat, že nemám v životě již mnoho kamarádů z neházenkářských řad. Mezi nejúspěšnější sportovní období bych ve své kariéře řadil svůj žákovský a dorostenecký věk. Několikrát se nám podařilo vyhrát přeborníka tehdy ještě velmi silného severočeského kraje, byl jsem na několika přeborech republiky a pohárech mládeže. V roce 1991 nás od bronzové medaile na mistrovství ČR dorostu dělilo jen horší skóre. Vůbec tuto generaci mých vrstevníků, bych bez předsudků nazval posledení "zlatou generací" našeho klubu. Dnes již aktivně hrají pouze 3 hráči a nepodařilo se aktivně udržet pohromadě hráče, o kterých jsem byl přesvědčen, že jednou budou zárukou úspěchů našeho klubu a kteří by dnes tento klub i řídili. Od patnácti let jsem pravidelně hrál i za muže a můj první zápas za A-tým byl v roce 1988 v zápase krajského přeboru proti Baníku Louka, vyhráli jsme a vstřelil jsem dva góly. Mohu tak říct, že také díky mým dvěma brankám se Litvínov tehdy probojoval do kvalifikace a po té znovu postoupil do první ligy. Samostatnou, ale krátkou kapitolou mé sportovní kariéry byl rok v prvoligovém týmu SK NH Louka. Toto však nemůžu nazvat svým úspěchem, protože to byl úspěch především hráčů, kteří postup vybojovali, ale přesto jsme sehráli v první lize pár důstojných zápasů. S nadsázkou mohu dnes tvrdit, že jsem se stal třeleckým expertem na tým Žeravic, kterým jsem ve dvou zápasech dal 8 gólů. Na podzim 2000 jsme tam kvůli zranění nastupovali ve "slepené" sestavě se Skalákem v útoku a pojali jsme to velmi "vesele" a několika padáky z neskutečných úhlů do slova vymazali oba přerovské golmany. Na jaře 2001 to byl pak náš poslední ligový zápas a kluci mne tenkrát pustili na čtyři tresty a všechny jsem proměnil. Takže manažeři, pokud hledáte vhodné typy hráčů na Přerov, jsem zde J. Stojím si však za tím, že největším mým úspěchem jsou přátelé, které jsem díky tomuto sportu získal.

Dále působíš také jako ligový rozhodčí, která role ti je nejbližší, předseda, sudí či hráč ?

Každá ta role má své kouzla, ale i nepříjemnosti. Ještě mi je samozřejmě blízká role hráče a pomalu si zvykám na to, že ze mne bude pouze batožinár. Pískat nějaké důležité a vyrovnané utkání je také super, ale pokud bych se chtěl aktivně věnovat této roli, musím definitivně ukončit aktivní hraní. Nevím, zda mnozí ví, že vedle termínů ligových zápasů, trávím dalších až 8 víkendových dnů na hřištích jako rozhodčí a cítím, že to dál nejde v takové míře kombinovat.

Zastavím se u rozhodčích. Někteří lidé kolem házené tvrdí, že rozhodčí jsou největší slabina NH. Co ty na to z pozice rozhodčího ?

Rozhodně rozhodčí nejsou největší slabinou našeho sportu. Naopak myslím, že právě v této oblasti házené prošla za posledný roky největším vývojem. Píská čím dál tím více mladších rozhodčích a bývalých hráčů. Největší salbinou jsou trenéři, kteří neumí své týmy trénovat, soustavně připravovat a během i po zápasech unést případné prohry. Po každém prohraném zápase se většinou příčina hledá u rozhodčího nikoliv ve vlastních řadách. Už dlouho jsem nepotkal skutečně profesionálního trenéra, který zná detailně soupeře a vede svůj tým soustavnou přípravu.

Nemůžu se nepozastavit nad tvou největší aférou. Nepřijde ti jako demagogie, že ligový rozhodčí dostane roční zákaz startu za napadení rozhodčího, vlastně kolegy ?

Toto je asi jediná věc, kterou kdybych mohl ve své sportovní kariéře vrátit, tak to udělám. Upřímně říkám, že se za to stydím, a myslím si, že to byla velká brzda v mé kariéře. Ale pana Adámka (to je dotyčný spoluaktér této aféry) nepovažuji za svého kolegu. Dle mého názoru je to velmi špatný rozhodčí a pro házenou by udělal nejlépe kdyby nepískal. Jelikož je tento "odborník" zároveň trenérem ženské české reprezentace, tak se muím pozastavit i nad nenominací Zdeňky Bilohuščínové pro poslední utkání Čechy-Morava. Začínám pochybovat, zda je alespoň dobrým trenérem. Myslím, že rovněž statistiky hovoří za vše, nejtrestanější osobou ženské první ligy je právě trenér Přeštic Adámek.

Z výčtu tvých aktivit v NH ti zbývá už jen snad jediná role, kterou nyní nezastáváš a to pozice trenéra. Neplánuješ v budoucnu, že by si působil v této roli, ať už u mládeže či mužů ?

Samozřejmě, že by mne bavilo trénovat. Ale právě tato role v národní házené potřebuje a zabírá nejvíce volného času. Pokud tedy chceš být dobrý trenér a nechceš jen vypisovat zápisy a měřit čas. Trenéřina opravdu potřebuje spousty času nejen na tréninky a zápasy, ale především na přípravu, tak aby každý trénink byl jiný, zábavný a přitom účinný. Zatím si nechám zajít chuť, ale přiznám se že po dvou kolech letošní druhé ligy jsem přemýšlel, že převezmu dočasně odpovědnost za přípravu a tím i výsledky u A-týmu, ale to na štěstí není po domácím dvoukole zapotřebí. I když přiznávám, že poměry v týmu mužů se mi nezamlouvají a jsem dlouhodobě znepokojen s přístupem hráčů i trénérů. Zatím však výsledky mi nedávají za pravdu a jak se zdá navenek vše funguje.

Pojďme se trochu věnovat tvým námitkám co se týče poměrů v týmu mužů. Co by se dle tebe mělo radikálně změnit, ať už u hráčů nebo trenéra (pokud jsem správně odhadl, že máš na mysli právě tyto dvě oblasti)?

Každý si teď asi pomyslí jaký jsem pokrytec, vždyť ještě jsem a nebo minimálně do nedávna jsem byl součástí týmu mužů. Zaráží mne přístup většiny lidí kolem našeho Áčka. Podmiňovat účast na tréninku podle toho zda se mi chce nebo zrovna ten den nechce, je pro mne neakceptovatelné. Pokud hraju házenou a hraju jí dobrovolně, tak na tréninky prostě chodit musím, mimo jiné také proto, že nehraju šachy, ale týmový sport a na tréninku na mne čekají a mnohdy jsou závislí další spoluhráči. A pokud mi je známo, tak není žádný hráč a trenér v tomto družstvu nedobrovolně. Je laciné vše házet na trenéry, protože pokud se na tréninku sejde alespoň 6 chlapů a chtějí něco pro sebe udělat, tak si jdou zaběhat i bez trenéra. I kyž Romanův (pozn. Roman Řehoř-trenér A-týmu) přístup mne také zaráží, protože právě jeho docházka či pozdní příchody nejsou nejlepším příkladem pro hráče. Já samozřejmě respektuji zaměstnání či podnikání všech hráčů i trenérů a zároveň si vážím jejich volného času který tomu obětují, ale pak by bylo férové ostatním říct, budu chodit na tréninky pouze v pátek nebo chci, aby se mnou trénoval někdo další, kdo bude přítomen na většině tréninků. V naší házené není totiž dost dobře možné vyřazovat hráče z kádru či odvolávat trenéry pro jejich morálku a docházku a to je pro házenou opravdu škoda. A není to pouze v docházce na tréninky, ale neumím si představit když přijde nějaký divák na mistrovské utkání, co se mu honí hlavou, když vidí pár minut před zahájením utkání partičku pokuřujících "sportovců" při nejlepší hrstku hráčů opřených o zábradlí. Pak se asi ani laik nedíví tomu, že domácí tým nedá skoro dvacet minut branku a golmani loví ze sítě jeden míč za druhým. Přičemž snad není tak těžké vymyslet pro bezprostřední přípravu před utkáním nějaký model či systém, který zapojí do rozcvičení všechny hráče a pojme všechny důležité úkony od strečinku přes nahrávky po střelbu. Je to jenom o lidech, pokud bude zájem trenéra a vůle hráčů něco změnit, tak se to také bez problémů stane. To si však musí mezi sebou vyříkat především současný kádr A-týmu. Vše co jsem v této otázce zmínil bych asi dokázal přehlédnout či tolerovat, pokud by alespoň tři lidé z tohoto kádru nyní nebo po skončení aktivní kariéry trénovali nějaké žákovské či dorostenecké družstvo. To se však neděje a pokud by měla zaznít i otázka co mne nejvíce v našem klubu štve, tak je to právě ta neochota většiny lidí udělat něco pro náš klub.

Kam by se měla ubírat národní házená v budoucnu, aby přežila dalších 100 let ?

Národní házená se bude ubírat přesně tam, kam jí budou ochotni a chtít posouvat její hráči, trenéři, rozhodčí a další příznivci. Celou situaci a to asi nejen v Litvínově dokresluje má osobní zkušenost, když se mne před konce prázdnin zeptala dcera Terezka: "Tati budeme s holkama ještě někdy hrát házenou, kdy začneme a kdo nás bude trénovat"? Stydím se, protože jako táta a ani jako předseda klubu nyní nemám pro Terku, ale i další holčičky a ostaní děti, které chtějí naší házenou hrát, odpověď. Věřím, že někteří mi jí pomůžete v nejbližší době najít.

Otázky pod čarou: Pokud máte na předsedu klubu národní házené v Litvínově Marka Tomčíka další a jakékoliv otázky,napiště je na naše fórum a budou do tohoto rozhovoru doplněny a zodpovězeny.

Roman Řehoř -trenér,35 let,svobodný

Jaká byla v krátkosti tvá hračská kariéra?

Po školním náboru na 3.ZDŠ aktivní hráč od 7 let za oddíl Litvínova,na vojně jsem působil jako hráč za oddíl OKULA Nýrsko.

Největší úspěch jako hráč?

Účast na přeboru republiky žáctva a trojnásobná účast na výběru juniorů(Přerov,Raspenava,Hejnice)

Jak ses dostal k trénování Litvínova?

Asi pře třemi roky jsem ukončil hráčskou kariéru pro zranění kolena.I po té jsem,ale navštěvoval oddíl házené kde jsem měl spoustu spoluhráčů a hlavně kamarádů.V tu dobu jsem byl osloven vedením klubu zda bych přijal funkci trenéra a protože to byla šance jak zůstat v tomto výborném kolektivu tak jsem ji rád přijal.

Které činnosti v házené dáváš větší důraz,obrana či útok?

I když jsem vždy hrával v útoku,myslím,že podvědomě větší důraz kladu na obranu a snahu obdržet v zápase co nejmenší počet gólů.Pravděpodobně proto,že ze zkušenoti vím že obrana musí útok efektivně podpořit,aby se v útoku dařilo,potom se dá také vyhrávat i na méně vstřelených gólů.

Co říkáš na sloučení Litvínova s Loukou?

Toto je ožehavá otázka.Tuto snahu projevil klub a jeho vedení již v dávné minulosti,ale nikdy to nepřineslo efekt.Hlavně proto že ve vedení klubu nemělo pro tento systém pochopení a také existovala mezi kluby určitá rivalita. Vždy když došlo k pokusům tyto dva týmy sloučit a to vždy jen způsobem příchodu 1-2 hráčů z Louky do Litvínova,nedostávali tito hráči pod starým vedením dostatek příležitostí v zápasech. Až příchodem nového vedení a vzájemné dohody náš klub propůjčil několik hráčů k hostování do oddílu Louky,která v tu dobu postoupila do nejvyšší soutěže. Zde si myslím vznikla ta pravá spolupráce a odbourání bariér mezi těmito sousedícímy kluby a návazně dohoda o hostování hráčů Baníků Louka do oddílu Litvínova.Já osobně jsem to přivítal a myslím že částečně i přispěl k této dohodě.Myslím že nynější spolupráce s těmito hráči je na výborné úrovni a že to tak i zůstane a že ukážeme našim předchůdcům že s trochou dobré vůle,v dobré partě něco dokážeme a to už tuto sezonu.Dále si myslím že je dobré že tito hráči nezapadli do klubu pouze jako hráči,ale vytvořili se stávajícími hráči dobrý kolektiv a partu lidí kteří chtějí něco dokázat.

Jak bude probíhat příprava na sezonu po postupu do druhé ligy?

Pravda je že přípravu na sezonu jsem si představoval troch růžověji,ale vzhledem k tomu ,že všichni současní hráči dělají tento sport pouze pro zábavu a plní si při tom své pracovní a rodinné povinnosti nemohu na ně v přípravě klást velké nároky.Mé jediné přání je vyšší účast při trénincích.K tréninkům samotným a přístupu hráčů k těmto tréninkům nemám až na malé vyjímky připomínek.V přístupu k tréninkům bych zde chtěl vyzdvihnout především Radka Gajarského,který zde může působit jako vzor amaterského sportovce.

Cíle Litvínova v druhé lize?

Vzhledem k posílení mužstva o již zmíněné hráče z Baníku Louka a tedy výrazné posílení útočné řady,bych v této sezoně považoval za neúspěch skončit hůře než do pátého místa a za úspěch poprat tak o třetí místo v soutěži.

Co tě na házené nejvíc štve?

Výkony rozhodčích.

A naopak co tě nejvíc těší?

Dobrá parta.

Co bys změnil jako první věc v případě že by jsi byl předsedou svazu?

Především bych omladil osazenstvo svazu a zavedl zcela nový režim v chodu tohoto aparátu.