Fotogalerie staré gardy

Projekt pozdního sběru si sám dál žije svým životem.Po kliknutí na tento odkaz se dostanete do fotogalerie kde je fotek po hříchu málo,ale snad budou přibývat další, pokud zodpovědní jedinci tento výstřel do tmy nepohřbí jako kdysi mužstvo mužů.

Žatec-červenec 2011

Nabitý program litvínovských staříků pokračoval dalším turnajem v Žatci hned následující víkend po domácím turnaji. I když zápasy a celá akce probíhaly v podobně přátelské duchu, prestiž jí dodávala účast chlapů ze Staré Vsi, kteří na sever Čech zavítali již v pátek a celé sobotní dopoledne se rozcvičovali v několika posilovacích zařízeních Žatce. I Žatečtí pořadatelé se potýkali z odřeknutím přislíbené účasti některých celků. Žatecká základna je ale širší a tak domácí postavili hned dva týmy.

Výsledky našich zápasů:

• Litvínov - Synot Bar Žatec 18:16
• Litvínov - Stará Ves 8:10
• Litvínov - Žatec Mladíci 16:8

Podle výsledků je jasné, že jsme obsadili zaslouženě celkově 2.místo. První zápas byl podoben přestřelce, jakou nezažil v nejlepších letech ani Divoký západ. Na to, že se hrálo 2x15 minut, což je regulérní jeden poločas, tak 34 branek byla pro diváky opravdu atraktivní podívaná. V pozápasovém rozhovoru brankář komisař Nety potvrdil, že to byl úmysl, aby se prázdných ochozů hřišť NH vrátili fanoušci. Úmysl nelze potvrdit ani vyvrátit, ale je fakt, že počínání obou brankářů připomínal v prvním zápase spíše norský rybolov než českou házenou.

Ve druhém zápase byl chemikům soupeřem severomoravský celek ze Staré Vsi. Chlapi z Moravy vzali duel i celý turnaj opravdu poctivě a prestižně. Věkem se protihráčům rovnal pouze hostující Dlouhán z Louky. V zápase se ve formě v útoku ukázal Fery, který byl k nezastavení a někdy svým spoluhráčům v útoku nepůjčil ani míč. Zbylí útočníci si tak hodili hlavně v době, kdy Fery odpočíval na střídačce. Na soupeři byla vidět větší zarputilost, chemici si zápasy především užívali a tak z vítězství se radovala Stará Ves, jejíž střelci technickými střelami z úhlu motali hlavu obraně i našemu brankáři, s čímž by si neporadil ani prostovlasý komisař Kožak. Brankář chemiků po zápase výkon soupeře zhodnotil: Tadyty střely-klepáky jsem miloval už v době, kdy jsem aktivně chytal a milovat jsem je nepřestal dodnes, což doufám bylo vidět.

Třetí zápas s žateckými mladíky, za které hrál například Ticháč-bývalý dlouholetý brankář Litvínova, Bukač-který hostoval i trénoval většinu našich hráčů nebo Antol st.-táta Petra, který také hostoval v Litvínově. Litvínovští v přátelském a pohodovém tempu od začátku udávali tón a skóre rostlo a vítězství bylo jednoznačné a zasloužené. V tradičním pozápasovém hodnocení Nety stroze uvedl, já to říkal našim útočníkům od začátku turnaje, ať dávají góly a pak vyhrajeme, což se potvrdilo, tím nenápadně hodil jedinou prohru v turnaji právě na útočníky.

Předání hodnotných cen proběhlo hned po posledním zápase. Cenu za druhé místo, což byl pěkný pohár a zrcadlo o něco menší než za první místo a o něco větší než za třetí místo. Pomyslný rybník všem střelcům a zejména pak našemu Ferymu vypálil Kráťa, který převzal cenu pana Nociara, což je nedávno zesnulý dědeček Danka, který v Litvínově 3 sezóny odehrál a v době jeho hostování patřil právě pan Nociar nejst. mezi litvínovské ultras. Takže jsme pobrali cen docela dost a to ještě domácí pořadatelé nevěděli, že tombolu rozbije Luboš, který vyhranými pěti mýdly se stal nejúspěšnějším hráčem tomboly. Navíc ve večerní dovednostní soutěži v hodu zánovním píchlým míčem na cíl, kterým byla v bráně zavěšená rudá vlaječka vzorný oddíl, zvítězil nad dalšími třemi střelci Mára a vyhrál 3l láhev Staromysliveské kořalky, všichni jsou teď zvědaví, co s ní udělá. Tombola, ceny i pořadatelé byli štědří, ale opravdu nejštědřejší byl Luban, který věnoval týmu panáky, Netymu a Ferymu kafe, frťana snad všem co prošli kolem stánku, Netymu sprchu a několika dámám i taneček. Turnaj se opravdu vydařil a již teď se všichni těší na další akci a všichni doufají, že to bude dříve než ve Vracově. Uvidíme jak dopadne p.Bidlo se svými manažerskými schopnostmi, který má zajistit účast na turnaji ve Studénce, nebo spíše držíme palce Zdeňce, která to nakonec domluví a zařídí.

Sestava: Nety - Luban, Huja, Ampér - Kráťa, Mára, Fery a Frenky Karel Dlouhán

Pozn. Auto článku děkuje za účast i hodnocení všech zápasů brankáři Netymu, který sice svou neprůstřelnou vestu nechal v kanclu, ale ze Žatce si vedle zrcadla odvezl pomalu celý sprchový kout. Teď už to stačí Pepo jenom vše přidělat.

Litvínov-červen 2011

Litvínovští - pozdněsběrští házenkáři se rozhodli po dvouletém účinkování uspořádat první turnaj na domácím hřišti. Původní květnový termín nevyšel a tím odřekli účast dva neseveročeské týmy. Jediný volný a možný termín tak byl poslední červnový víkend. Do litvínovského stánku se tak sjeli severočeští zástupci a kamarádi z okolních měst Mostu a Žatce. Celý turnaj probíhal ve velmi přátelské a pohodové atmosféře. I pořadatelé pojali klání "starých" pánů odlehčeně, čas se měřil pouze na hlavních hodinách, branky psala Nikča Dubovka u stolku prodeje Meruňky a Višňovky a rozhodčím byl vždy jeden z hráčů družstva, které nehrálo. I přesto, že nešlo o branky, body a vteřiny, tak podle výsledků zaznačených na papírovém tácku vyhrál domácí Litvínov, před Mostem a Žatcem. Přeci jenom se projevil věk domácích hráčů a doba od ukončení aktivní kariéry. Právem se tak můžeme považovat za juniory mezi starými gardami.

Druhou a delší části turnaje bylo posezení na terase před hospodou Baráček. Místní šenkýřka byla opravdu vřelá a milá, jak již na našem hřišti zvykem. Nutno přiznat, že jsme atmosféře trochu přispěli i sami, když domácí moravské destiláty jsme podávali ve vlastní režii. Ale i tak Baráček za jediný den zažil cca dvoutýdenní tržbu. Pomajbíkovi destiláty za dvacku zachutnali všem a ještě více se zavděčili dvě pečené vepřové kýty, na kterých si všichni účastníci opravdu pochutnali.

Pomyslnou třetí třetinu již všichni nezažili nebo si jí nepamatují. Předseda byl uklizen, po něm i další spoluhráči, přeci jenom se jednalo o náročný sportovní výkon. Speciální poděkování patří Markétce a Kačce za obsluhu, Zdeňce za tradiční starostlivost a trpělivost a Kráťovcům za poskytnutí přístřešku dvěma maratoncům Lubošovi s Ampérem, kteří celou akci zakončili návratem do svých domovů až v neděli dopoledne. Akce se vyvedla, jakmile se shodneme a najdeme vhodný termín, určitě ji budeme opakovat.

Sestava: Robin, Luban - p.Bidlo, Huja, Ampér - Mánes, Kráťa, Mára, Áda a Fery

Pozn. Autor článku děkuje všem, kteří mu druhá a třetí část turnaje dovyprávěli.

Veselí nad Moravou 2010

Ke své druhé akci odjížděl tým Pozdní sběr opět na Moravu, tentokrát na hřiště do Veselí n/M. Byl to vlastně náhradní turnaj za původně plánovaný ve Studénce, který byl na 100% zrušen, abychom se od chlapů ze Studénky dozvěděli, že na 100% je! Organizace se ujal Jirka p.Bidlo a především díky jemu jsme se dali dohromady a poté co Bidlo ve čtvrtek zjistil, že házená se hraje v 7 lidech, tak byl ještě pozván Víťa Jezbera z Mostu. Cesta tam se obešla bez větších komplikací. V jednom autě bavil Luboš svými veselými historkami o mrtvolách a ve druhém autě zn.Kia se akorát rozlilo půl litru zelené, naštěstí pouze do hrdel účastníků zájezdu. Po včasném dojezdu, byli jsme první na hřišti, jsme měli dostatek času nejen na rozcvičku, ale i na dopití zelené a prvního litru slivovice. K první zápasu jsme nastoupili proti nažhavenému soupeři ze Studénky. Bidlo měl v jednu chvíli na hřišti až 13 spoluhráčů, ale včas se zorientoval kdo jsou naši. Hned 4 hráči se po 10 letech vrátili na místo, kde sehráli v dresu Louky jeden z prvoligových zápasů. Ještě před zápasem jsme vzpomínali, jak nás zařízl rozhodčí, prohráli jsme tu gól a Gombič nedal trest po čase. Zřejmě stejné vzpomínky měl i rozhodčí zápasu, kámoš z bufetu, který nás také občas řezal a nakonec se snažil zařídit spravedlivou remízu a odpískal v náš prospěch trest po čase. Kráťovi se dvoumetrového Mojžu nepodařilo přehodit, nutno říct že ani Márovi během zápasu, a tak výsledek byl pro nás nemilosrdný – prohra o gól. Nakonec se stal tento zápas klíčový pro další průběh, Kráťa našel v Mojžovi kámoše na celou noc, Bidlo oslavil vítězství se spoluhráči ze Studénky a my jsme byli s předvedou hrou natolik spokojeni, že už jsme se k ní v dalších dvou zápasech nevrátili.

Ke druhém zápasu jsme nastoupili, po hodině přestávky vyplněné povinným občerstvením, proti béčku Veselí. Zápas byl celkem vyrovnaný, ale nažhavení domácí hráči (část byla ze současného druholigového kádru) chtěli víc vyhrát. Zápas pohodově odpískal Jura Pechal a prohru opět o jeden gól neodvrátil ani Mára neproměněným trestem, jak jinak než po čase, asi místní tradice.

Jako nejtěžší zápas se pro náš tým ukázal ten, který jsme vůbec nehráli. Byl to propagační zápas místních žen, během kterého vznikla mezi našimi zápasy pauza 2 hodiny, což pro naší fyzičku bylo smrtelné. I přesto, že jsme zdatně doplňovali tekutiny, padl další litr slivovice, zápas po 18 hodině byl na hraně našich sil. Měli jsme v hledišti i pár příznivců, například pan Večerníček s Tesco čepicí, který nám dával koštovat svou domácí produkci. Nakonec jsme našli poslední síly a vybojovali nad domácím áčkem vítězství o branku, čímž jsme zamotali tabulku i hlavu domácích pořadatelů. Odměnou byl pak malý pohár a několik litrů vína, který někteří hráči vezli domů s tím, jak ho koupili speciálně pro své drahé polovičky. Po namáhavém turnaji jsme skoro vystřízlivěli ve studených sprchách, což se nám podařilo ale brzy opět dohnat. Večer u stánku vedle hřiště byl příjemný, vypilo se vše co teklo. Ráno, hned poté co jsme našli Kráťu s Lubošem a všechny Bidlovo věci, jsme se vydali na cestu domů za našimi milovanými ženami a dětmi, na které jsme tak často vzpomínali. Snídaně v pensionu i Cioša ve Strážnici byla příjemná, 5 druhů polévek, někdo ochutnal skoro všechny, pivo točená limča a slivovice … řidiči Mára s Hujou si dali kafe a vyrazili jsme dom. Majitel p.Cioš byl velmi přátelský tlouštík a vedle pensionu měl i dvě krásné dcery. Do jedné z nich se Víťa ihned zamiloval a nechybělo moc a mohl vyženit dcerečku i s hospodou. Nakonec úspěšnější se stal Luboš, který se zamiloval do pantáty a ten mu na oplátku prodal 4 litry domácí hruškovice a meruňky. Pak už ale zařadil Mára závodní rychlost, Huja v Bidlovo novém vozu Kia tempomat a frčeli jsme domů. Turnaj ve Veselí, který se konal v rámci oslav 75.výročí založení tamního sokolnického klubu, se vydařil. Několik spoluhráčů se jej nemohlo zúčastnit kvůli trapným výmluvám jako že dovolená, nepustí mne manželka apod… přesto jsme jednu omluvenku chápali a to, že se Pepovi Netymu má narodit malá Netice, což se v neděli i stalo. Pepíku všichni gratulujeme a přejeme malé Domče hodně štěstí, ale příště (Vracov) se už na to nevymluvíš a pojedeš s námi a malou zapijeme.

Vracov 2009

První akcí nově vzniklého družstva staré gardy v Litvínově byl turnaj ve Vracově. Právě na Moravě se zrodil název pro náš tým POZDNÍ SBĚR. Bohužel se nenašel nikdo z hráčů, kdo by si pamatoval průběh celého turnaje, tudíž není žádná reportáž, tak jen pár postřehů. Vedle chlapů se v dámské části turnaje zapojilo i několik litvínovských hráček. Standa z Louky byl velmi nažhavený do brány, bohužel až po skončení turnaje. Standa z Vracova nám přichystal horší občerstvení než vloni a tak Huja neměl co házet přes plot. Marek volal Bačovi a zvedla to babička Tomčíků. No a Kráťa po celovíkendové pařbě si odskočil po příjezdu do Louky ještě na „chvilku“ na pivo k ségře. K umístění si pamatuju snad jen to, že jsme snad vůbec neprohráli a přesto ze skupiny nepostoupili, prostě Morava je Morava a los je sviňa.